Jak vybrat firmu?

Každý investor , nebo chcete-li stavebník touží po tom, aby jeho zakázku realizovala firma, která pracuje kvalitně a při tom za dobrou cenu.

Proto u většiny zakázek dochází k výběrovému řízení na realizační firmu.

U zakázek placených z veřejných rozpočtů, nebo z dotací Evropské unie je způsob výběru dodavatele daný zákonem. Jak to obvykle probíhá se často můžeme dozvědět ze zpráv o policejních vyšetřováních či soudních jednáních. Ve všech těchto případech vstupují do výběrových řízení i politické zájmy. Řada firem se v těchto výběrových řízeních řídí upraveným olympijským heslem:

Není důležité zúčastnit se, ale vyhrát“

Těmito výběrovými řízeními se tedy zabývat nebudu.

Soukromé osoby, ať se jedná o občany, podnikatele, nebo velmi často Společenství vlastníků mají vždy zájem na tom, aby své peníze investovali hospodárně.

Mezi nejdůležitější faktory, které rozhodují o spokojenosti zákazníka patří hlavně tyto:

Zadání

Zákazník musí vědět co chce.

Zní to jednoduše, ale aby se eliminovalo nedorozumění při realizaci díla, tak je nutno firmám zpracovat přesné zadání.

Některé zakázky se realizují podle projektu, ale ani toto zadání není vždy dostačující, velmi často se totiž pro realizaci použije třeba projekt pro stavební povolení, nebo projekt pro investiční záměr. Není to správné, vždy by se měla realizace provádět podle projektu pro provedení stavby, ale mnoho stavebníků v zájmu ušetření peněz tento stupeň projektu nepožaduje.

Není dobré, když stejná firma zpracovává projekt a následně akci realizuje. Pokud taková firma chce výběrové řízení vyhrán ne zrovna férovým způsobem, tak si do projektu schová věci, o kterých jiné firmy nemohou vědět ( např. zkreslené výkazy výměr ,nejasné technické parametry komponentů, nejasnosti v protipožárním řešení apod.).

Mnoho zakázek , které jsou často koncipovány jako opravy se realizuje bez projektu,přitom se může jednat i o poměrně nákladná díla.

Chceme-li vybírat z několika firem , musíme jim dát přesné zadání.

Ať se tedy jedná o stavbu s projektovou přípravou , nebo bez ní vždy se musí zpracovat přesné technické zadání, ideálně s reálným výkazem výměr.

Zpracování kvalitního zadání je časově dost náročné, protože mnoho detailů je nutno mnohokrát konzultovat se zákazníkem , je nutné velmi podrobně se seznámit s objektem apod. Zadání musí být takové, aby postihovalo všechny požadavky stavebníka a aby směřovalo k tomu, aby výsledné dílo uspokojovalo zákazníka na mnoho desetiletí do budoucnosti.

Toto přesné zadání umožní porovnat různé nabídky.

Není však třeba tímto zadáním omezovat firmy v tom, aby navrhly určitá alternativní řešení nebo vylepšení investičního záměru. Případné náměty firem nám podají informaci o jejich erudici.

Férová cena

Většina stavebníků se již poučila, že nejlevnější nemusí být nejvýhodnější.

Nejde totiž jen o nabídkovou cenu , ale především o výslednou cenu, za kterou byla stavba realizována v požadovaném rozsahu a kvalitě.

Neseriozní firmy vyhrávají zakázky nejnižší cenou. Pokud při stejném zadání je některá cena nejnižší o více jak cca 20 %, proti další nabídce, tak potom je to vždy podezřelé. Jsou určité hranice

při jejichž podkročení již není zakázka realizovatelná. Firma, která přistoupí na nereálně nízkou cenu potom musí buď výslednou cenu navýšit o jakési „vícepráce“, nebo musí silně snížit kvalitu díla.

Ve své praxi stavebního dozoru, kdy zákazníkům pomáhám i s výběrem vhodné firmy, jsem se setkal i se zajímavou fintou, kdy firma dodala , na první pohled, seriozní položkovou nabídku, ale dodala ji ve formátu pdf, tak že nebylo možno výpočty v rozpočtu jednoduše překontrolovat.

Dal jsem si však tu práci a zjistil jsem , že v kalkulaci mají početní „chybu“, prostě výsledná cena byla nižší než odpovídalo položkám.

Teprve při našem požadavku na předložení smlouvy o dílo se firma omlouvala za chybu a požadovala cenu vyšší, neuspěla.

Při poptávkách vždy vyžaduji, aby kalkulace byla položková a byla jasná cena jak materiálu tak práce za jednotku výměry.

Častým nešvarem bývá, že v kalkulaci je třeba uvedena cena kabelu za jeden metr, ale cena montáže je uvedena jednou sumou za vše. To velmi znemožňuje kontrolu rozpočtu a zejména při případném účtování podle skutečnosti dává firmě prostor pro velké manipulace.

Vůbec účtování ceny podle skutečnosti je poněkud ošidné, na první pohled se – pokud nabídkový rozpočet je opravdu položkový- zdá optimální, prostě investor zaplatí pouze to co je provedeno.

Ale i při nejpečlivější kontrole stavby , nelze například zjistit zda bylo namontováno 5000 m kabelu nebo 5500 m, jak velké byly bourací práce ( objem suti) a pod. U takto stanovených cen se vyskytuje další finta, že firma v nabídce „zapomene“ na nějaké komponenty – dokonce třeba na některý z rozváděčů, zapomene, že svítidla musí mít i světelné zdroje apod., zákazník potom v zájmu funkčnosti stavby musí akceptovat navýšení ceny o tyto „zapomenuté“ komponenty.

Ani sjednání pevné ceny nemusí být ideální. Můžou se zde objevit neserióznosti, o kterých píši v předchozích větách a nebo nejčastěji dodavatel použije ty nejlevnější komponenty.

Posuzuji také skladbu ceny. Vždy preferuji firmu, která nabízí nižší ceny materiálu – to svědčí o tom , že firma realizuje hodně zakázek a má tedy u velkoobchodů dobré nákupní podmínky a naopak má trochu vyšší ceny práce – to zase napovídá o tom , že firma dobře platí kvalitní montéry a většinou má i své zaměstnance.

Z praxe mám zkušenost, že nejvýhodnější bývá požadovat skutečně přesný položkový rozpočet, včetně jednotkových položek prací a to např. i včetně stavebních prací a do smlouvy o dílo uvést tuto cenu jako limitní s tím, že výsledná cena bude upravena podle skutečnosti. Ale pozor, důsledně musí být dodržováno pravidlo, že jakékoliv „vícepráce“ nebo „méněpráce“ musí být oceněny podle položek v rozpočtu a odsouhlaseny investorem před jejich realizací. Zde je třeba velmi pečlivé práce technického dozoru stavebníka.

Samostatnou kapitolou jsou platební podmínky . Slušná firma s určitou stabilitou a zázemím , nemusí požadovat žádnou zálohu a fakturuje až po zahájení prací, podle dokončených jednotlivých etap díla. Dobrým , i když u firem neoblíbeným , instrumentem je tzv. „ zádržné“, to znamená, že určitou část peněz z fakturace si zákazník ponechá v držení a vyplatí je zhotoviteli až po uplynutí záruky.

Odbornost a kvalita práce

V elektrotechnickém oboru platí přesné předpisy, protože se jedná o tzv. Vyhrazená technická zařízení, která podléhají speciálním zákonům. Tedy i firmy, které tyto práce provádějí musí mít příslušná oprávnění pro tyto práce. V některých případech, jako jsou práce ne neměřených částech distribuční elektrické soustavy je vyžadováno ještě další oprávnění , případně smlouva s distributorem elektřiny.

Ale nejen firma, ale i její pracovníci musí mít příslušnou kvalifikaci. Zda jsou také časté nedostatky, protože se stává, že firma při nedostatku vlastních pracovníků najme externisty u nichž nezkoumá odbornost. Velmi často se toto stává u montáží hromosvodů, kdy si někdy zástupci firmy myslí, že položit pár metrů drátu umí i klempíř.

I zahraniční dělníci musí mít kvalifikaci ověřenou podle příslušných českých předpisů.

Pro kvalitu provedených prací není však důležitá jen kvalifikace, ale i zkušenost, zručnost a pečlivost práce každého montéra. I proto platné české i evropské normy požadují, aby elektroinstalace byla provedena řemeslně správně.

V elektrotechnickém oboru platí, že elektrické instalace i hromosvod se může uvést do provozu pouze po provedení výchozí revize podle předpisů. Zde se často chybuje v tom, že firma, která nemá svého revizního technika , po dokončení montáže požádá nějakého spřáteleného revizního technika o vystavení zprávy o výchozí revizi. To je samozřejmě zcela chybný postup, revizní technik by na stavbě měl být přítomen alespoň při provádění jednotlivých etap stavby. Revizní technik nemůže přece překontrolovat třeba uložení vedení a dodržování instalačních zón po zazdění vedení, provedení opatření pro zamezení mechanického poškození vodičů , provedení skrytých spojů apod. Přitom pro zákazníka, který nemusí být elektrotechnický odborník, je zpráva o výchozí revizi základní dokument o tom, že elektrická instalace je schopná bezpečného provozu.

Některé nezodpovědné elektromontážní firmy si myslí, že revizní technik za ně přebírá veškerou zodpovědnost za provedené dílo, ale není tomu tak, při posuzování případných škod je posuzován díl viny každého ze zúčastněných.

V této souvislosti je nutno připomenout i jeden další aspekt a to je pojištění odpovědnosti firmy.

Slušná firma by měla být pojištěna na odpovědnost v řádu desítek milionů korun, jde o to, že i při největší pečlivosti , může dojít k nečekané havárii , která způsobí velkou škodu.

Elektromontážní firma může navrtat nějaké potrubí, způsobit požár, zapříčinit úraz osob a pod.

A v takových případech mohou škody dosahovat vysokých částek, které by firma bez pojištění , nebo s nedostatečným pojištění nebyla schopna poškozeným uhradit.

Reference

Každý slušný podnikatel nebo živnostník ví, že nejlépe se zákazníci získávají na základě dobrých referencí.

Při výběru firmy je tedy nutné jejich reference prověřit. Nejlépe je promluvit si se zákazníky , pro které firma již dělala. Je však nutno vybrat referenční stavby , které jsou podobné tomu co poptáváme.

Při prověřování referencí je třeba se zeptat na kvalitu díla, dodržení ceny, dodržování termínů, pořádku na pracovišti a v neposlední řadě i na chování zástupců firmy k zákazníkovi.

Velmi dobré je také prověřit, zda firmy prováděla práce svými pracovníky, nebo zakázku „přeprodala“ někomu jinému. To je bohužel poměrně častá praxe, kdy firma nechce zakázku odmítnout,ale současně na ni nemá své kapacity, proto na realizaci najme jinou firmu. Protože pochopitelně chtějí vydělat obě firmy, tak trpí kvalita díla.

Při jednání se zástupci firem je dobré všímat si i jejich jednání se zákazníkem, jejich vstřícnosti k požadavkům, kolik času si na jednání vyhradili apod.

Velmi nepříjemné jednání bývá, pokud zástupce firmy pozná, že zástupce zákazníka není elektrotechnický odborník a jedná s ním způsobem : Pokud si to nenecháte udělat od nás a způsobem , který navrhujeme, tak jste úplně blbí.

Bohužel i s takovým jednáním se setkávám.

Záruka o dílo

Běžná záruka za elektromntážní dílo je 5-6 let. Kratší záruka je neakceptovatelná a pokud někdo nabízí „ doživotní“ záruku, tak obvykle počítá s tím , že životnost firmy nebude dlouhá.

Zde je dobré připomenout, že při výběru je dobré preferovat firmy s delší historií, u kterých bývá předpoklad, že budou existovat alespoň po dobu záruky.

I když jsem nechtěl, tak se vrátím na úvod tohoto článku, kde jsem se zmínil o „státních“ zakázkách, tam se bohužel vyskytují případy, že firma byla zřízena pouze pro získání a realizování zakázky a poté zanikla.

Bohužel s takovými firmami se můžeme setkat i my, proto je nutno vždy ověřit jak firmu tak i majitele, zda to není již jeho třináctá firma a takové firmě se vyhnout.

Právní otázky

Při realizaci naší zakázky nechceme porušovat předpisy a zákony. V budoucnu by nám to přineslo jen problémy.

Pokud tedy Vám firma řekne „….mělo by to sice být takto….,ale mi to umíme obejít…..“,

tak od ní pryč, v budoucnu by se to nevyplatilo.

Z právního hlediska je důležité posoudit smlouvu o dílo.

Smlouva by měla obsahovat jasné stanovení sankcí za porušení podmínek stavby, zejména termínů, kvality, ceny apod. Důležité je také přesně specifikovat záruku a odstraňování případných záručních vad. Pokud se dohodne „zádržné“, tak musí být přesně specifikováno na co smí být použito a za jakých podmínek bude vyplaceno.

Existuje ,mnoho vzorů smluv o dílo, vždy však musí být upřesněna pro konkrétní stavbu.

U větších a složitějších staveb je vhodné nechat smlouvu posoudit právníkem.

Závěrem

Byl bych velmi nerad, kdyby z této mé stati vyplývalo, že všechny firmy považuji za neseriozní, opravdu tomu tak není, většina firem, která chce svou činnost dále rozvíjet se chová profesionálně a seriozně, ale právě ty ostatní firmy musíme ve výběrovém řízení odhalit a eliminovat.

Ať se jedná o menší nebo větší dílo, vždy se vyplatí najmout si odborníka z daného oboru, aby stavebníka zastupoval jako Technický Dozor Stavebníka ( TDS). Je možné si odborníka najmout až přímo na realizaci stavby, ale z vlastní zkušenosti mohu říci, že je lepší a vždy se to stavebníkovy vyplatí,když si najme odborníka již na přípravu stavby, jak píši v předchozích odstavcích.

Kolik takové služby odborníka stojí ?

Cena se odvíjí jednak od celkové ceny díla, ale především od rozsahu, složitosti díla a délky realizace.

Odborná služba TDS se vždy stavebníkovi vyplatí, nejen tím, že TDS na sebe přebere mnoho starostí, které by jinak musel řešit stavebník, ale s jeho pomocí se dá dosáhnou lepší ceny a především zabránit navyšování ceny různými „vícepracemi“ apod. nesporný je také přínos TDS na kvalitu díla.