V posledních letech se vlastníci domu již vzpamatovali z nákladů na výměnu výtahů a výměnu plynovodů, ke kterým byli donuceni legislativou EU  a provádějí opravy střech a  obvodových plášťů budov. Jako správní hospodáři vybírají ty nejlevnější firmy. Dodavatelé to velmi dobře vědí a proto se snaží své,nabídkové ceny co nejvíce snížit. Jednou z možných úspor je hromosvod. Bytové domy, o kterých hovořím, pocházejí vetšinou z šedesátých až sedmdesátých let minulého století. Na domech tedy většinou nějaký hromosvod bývá.

 

Nejčastěji firma rekonstruující střechu nebo obvodový plášť domu řekne, že s hromosvodem nebude dělat nic nebo , že „ho vrátí tak jak je„. Investor, který nikdy s hromosvodem neměl žádný problém, nebo na něho má dokonce revizní zprávu zpravidla neprotestuje a je rád že ušetří a nepřibudou mu starosti.

Zde je na místě položit si první otázku. Co se při rekonstrukci střechy děje s hromosvodem? Je to oprava, rekonstrukce, nová montáž nebo co vlastně ? Na tuto otázku bohužel nenajdeme  přesnou odpověď v žádném zákonném předpisu. Stavební zákon pojem rekonstrukce nezná, pracuje s obecnějším pojmem „stavební úpravy“. Jediné přesnější definice lze najít v daňových zákonech zabývajícím se zhodnocením stavby, ale do této oblasti bych se nerad pouštěl. Na to zda při rekonstrukci střechy nebo pláště budovy  se hromosvod musí opravit , rekonstruovat , nebo zřídit nový podle platných norem tedy asi odpověď nenajdeme. Pokud by někdo z čtenářů tohoto příspěvku odpověď znal, tak  ji velmi uvítáme v diskuzi.

 

Nyní si položme druhou otázku. Co je hromosvod a k čemu slouží ? Jsou to jen jakési dráty a tyče na střeše, které se musí revidovat  protože to vyžadují pojišťovna  a hasiči ?  Nikoliv , je to technické zařízení, které má chránit budovu a vnitřní instalace proti škodám při úderu blesku. Ale jak to udělat , aby to fungovalo co nejlépe ? Touto otázkou se lidstvo zabývá od nepaměti. Protože se jedná o přírodní jevy s mnoha různorodými  projevy, tak výzkum je vždy dluhový a pracuje na  něm mnoho vědců, kteří vycházejí jednak z empirických zkušeností, ale i z nejmodernějších poznatků  přírodních a technických věd. Myslím si, že mi technici, pracující v oboru hromosvodů , bychom měli mít určitou pokoru a nepokoušet se hodnotit jaké z řešení je správné. Technik by měl vždy používat  technické normy, které vznikly na základě uvedeného bádání. Nelze tedy říci, že hromosvod  zřízený podle ČSN 341390 je  zcela špatný,ale lze asi říci, že hromosvod  zhotovený podle ČSN EN 62305  je modernější a lépe splňuje  moderní požadavky na ochranu objektů a především vnitřních instalací. Nám technikům je to asi jasné. Ale jak tuto informaci dostat k investorům. Při rekonstrukcích budov má stavbyvedoucí  málo kdy u sebe odborníka na hromosvody, málo kdy také investor  angažuje technický dozor, který by zajišťoval koordinaci mezi jednotlivými profesemi. Podle mého názoru právě nedostatek koordinace je největším problémem.

Při revizích vidím řemeslně velmi dobře provedenou střešní krytinu, zateplení stěn, nové komíny, nové antény, pěkné klempířské prvky, i pěkný hromosvod,ale málo kdy  správně provedenou vzájemnou vazbu mezi těmito zařízeními. V praxi jsem se setkal několikrát s tím, že dodavatel střechy investorovi dodá revizní zprávu hromosvodu, kde je uvedeno, že hromosvod byl uveden do původního stavu, nebo dokonce, že revizní zpráva se týká pouze nástřešní části hromosvodu, že ovšem hromosvod již nemá žádné funkční uzemnění, nejsou dodrženy bezpečné vzdálenosti , není dostatečný počet svodů apod. o tom se již investor nedozví.

Jak tedy  pomoci ke zlepšení úrovně  hromosvodů na rekonstruovaných budovách?
Především investor by se neměl nechat ukolébat tím , že s hromosvodem se nebude nic dělat. Náklady na nový hromosvod provedený podle platných předpisů a z moderních bezúdržbových materiálů nebývají ve srovnání s náklady na stavební úpravy nijak závratné. Investor by , v zájmu ochrany majetku, tedy měl trvat na novém řešení hromosvodu a to pochopitelně včetně uzemnění. Všichni víme , že uzemnění stará 40 let je již málo kdy dostatečně funkční. Bývá paradoxem, že investor rekonstruuje dům s výhledem životnosti úprav na mnoho desítek let a na střechu si nechá „vrátit“ hromosvod z rezavých drátů, který v lepším případě odpovídá normám, které neplatí již téměř deset let,nehledě na to že již dávno hromosvod neplní svou funkci.

Pokud dodavatelská firma nedisponuje odborníky na hromosvody, měl by si investor najmout technický dozor stavebníka z  oboru hromosvodů nebo z elektrotechnického oboru, jehož hlavním úkolem bude koordinace jednotlivých profesí. Je pochopitelné, ze tento dozor také dohlédne na to , že hromosvod realizují odborníci s patřičnými znalostmi.
A nakonec musí investor obdržet správně provedenou revizní zprávu a dokumentaci.

Zde je třeba zdůraznit, že zpráva o výchozí revizi nesmí obsahovat žádné závady. To je velmi důležité, protože pokud revizní technik postupuje v rámci zákonných předpisů, tak potom nikdy nemůže vystavit VÝCHOZÍ  revizi podle neplatné normy. Revizní zpráva, kde je uvedeno, že část hromosvodu na střeše je v pořádku, ale je málo svodů a špatné uzemnění je tedy pro investora zcela bezcenná.