Hromosvod, bleskosvod , vnější ochrana , nebo jak  chceme říkat technickému zařízení pro ochranu před bleskem je jedním z mála technickým zařízením, které přes stáří mnoha desetiletí, stále vyvolává mnoho diskusí. Je to jistě dáno tím, že toto zařízení chrání před přírodním jevem, který stále vyvolává určité spiritistický tendence. Přitom princip hromosvodu je ve své podstatě stále stejný. Musíme blesk zachytit tak aby nic nezapálil nebo nerozbil a odvést ho do země zase tak aby nic nezapálil, nerozbil  a aby se mu cesta líbila tak, aby nechtěl přeskočit na jinou cestu.

Téměř šedesát let u nás platila pro hromosvody norma ČSN 341390, podobné normy platili i v ostatních vyspělých státech. Na konci minulého století však již tato norma nevyhovovala pro ochranu elektrických a zejména elektronických zařízení uvnitř budov.

Proto evropští vědci mnoho let připravovali normu novou. V roce 2006 vstoupila i u nás v platnost norma ČSN EN 62305, která byla později novelizována a po určitém přechodném období je od roku 2009 jedinou platnou normou pro ochranu před bleskem.

Občas se stává, že se někdo chce řešení podle této normy vyhnout a tvrdí, že ČSN jsou nezávazné. Obecně platí, že je možno použít řešení odlišné od ČSN, pokud jsou tím dosaženy lepší parametry než stanoví platné ČSN. Toto ustanovení je logické z toho důvodu, aby ČSN nebránily technickému pokroku.

Avšak vzhledem k tomu, že špatně provedená ochrana proti blesku může ohrozit nejen značné materiální hodnoty, ale i zdraví a život osob, tak vyhláškou č. 268/2009 Sb. Je definován pojem „normová hodnoty“ , kterým se rozumí konkrétní technický požadavek stanovené platnou českou normou. Podle vyhlášky č. 73/2010 Sb. Se po dokončení hromosvod stává vyhrazeným technickým zařízením , nikoliv tedy výrobkem.

Nezodpovědnými snahami o obcházení ČSN EN 62305 se dokonce zabýval i Nejvyšší správní soud , který rozsudkem z 28.5.2015 potvrdil, že jedinou platnou normou je ČSN EN 62305.

Tato norma nijak nebrání používání schválených výrobků tzv. „aktivních jímačů“, ale pouze tehdy pokud splní její požadavky.

Dokonce i výrobci aktivních jímačů si uvědomili, že při použití jejich výrobků v rozporu s ČSN EN 62305 může dojít k trestnému činu ( např. Obecné ohrožení, porušení při správě cizího majetku, ublížení na zdraví a pod.) a při svém jednání přijali závěr , že konstrukce ochranného prostoru jímače musí vycházet pouze z jeho fyzických rozměrů.

Dalším často diskutovaným tématem jsou otázky , které objekty musí mít hromosvod a do jaké míry hromosvod objekty chrání.

Protože v této informaci nás zajímají hlavně školy , školky a ostatní zařízení navštěvované osobami, tak uvedeme pouze předpisy, které se jich týkají.

Vyhláška 268/09 Sb. §36 , kterou se provádí stavební zákon 183/06 Sb. stanoví, že veškeré objekty, kde může dojít k úrazu osob musí být vybaveny hromosvodem.

Prvním krokem při úvahách o projektu hromosvodu potom musí být t. zv. výpočet řízení rizika.

Přesný postup je opět uveden v ČSN EN 62305 a výsledkem tohoto ( poměrně složitého) výpočtu je stanovení základních parametrů hromosvodu, který musí splnit pro ochranu daného objektu.

Při výpočtu se posuzují rizika, která blesk pro objekt představuje, nebezpečí škod které mohou vzniknout, nebezpečí ohrožení osob a mnoho dalších parametrů. Výsledek tohoto výpočtu je exaktní a vytvoří přesný obraz o tom proč a jak zřídit hromosvod.

Toto je jen velmi stručný úvod do problematiky ochrany před bleskem.

Existuje mnoho dalších navazujících předpisů a stanovisek TIČR, ÚNMZ a orgánů státní správy.

Po prvním kroku, tj. Výpočtu řízení rizika musí následovat projekt, provedení odbornou firmou z certifikovaných materiálů a provedení výchozí revize, vše samozřejmě podle platných předpisů.

V Praze 9.2.2018 Zpracoval: Ivan Rezek, revizní technik

www.revizehromosvodu.eu